Láska k rodnému kraji je člověku dána do vínku už v kolébce. Očima lásky je krásný každý kraj, ať je jeho ustrojení hornaté nebo rovinaté, pokryto lesy anebo do široka otevřené polím. Každý kout naší země má svůj vlastní osobitý půvab. Milujícím očím rodáků ukáže víc detailů, jemností a tajností, než příchozím, kteří jen projdou krajinou zdánlivě jednotvárnou a málo výraznou. Český ráj má výhodu proti méně malebným a romantickým končinám. Už jen to označení, které se stalo zeměpisným pojmem a jménem krajiny, skrývá v sobě souhrn krásy, poezie a snů.
Ráj, to je přece maximum. Český ráj, to je celý souhrn čarokrásných prvků. To jsou ty dramatické a romantické kulisy skalních masivů, solitérů a bludišť. To jsou ty lesy s čistými písčitými stezkami, plné borůvčí a brusinek. Je to Jizera, průzračná a chladná horská řeka, která teprve přispěchala dolů a zklidňuje svůj rytmus v zelených loukách u Mnichova Hradiště. A jsou to domky podkrkonošské architektury v okolí Lomnice nad Popelkou nebo Nové Paky, přilepené jako vlaštovčí hnízda na rampách a na terasách kopců a skal, s kvítím za okny a kvítím v zahrádkách.
Mnoho je kouzel, která sem přitahují obdivovatele přírody a sportovce. Procházíte slavnými turistickými stezkami, oklopeni krásou na dosah ruky. A jako neočekávaná překvapení čekají porůznu daleké výhledy. Na světlém obzoru se modře rýsuje Bezděz, Ralsko, Ještěd nebo zas Kozákov, Tábor, Trosky a hruboskalská bariéra se staroslavným Valdštejnem. A zříceniny četných hradů a Panteon, který je jako divadelní scéna romantické opery. A Suché skály, které se zvedly nad krajem v podivuhodném tvaru varhan.
Jako lokální patriot v dobrém slova smyslu si přeji a toužím, aby i tento web sem přivedl nové obdivovatele. Aby co nejvíce lidí poznalo ten kousek ráje v utěšené zahradě naší rodné země. Aby se z něho těšili, aby radostně těžili ze všech možností, které nabízí jejich zálibám, a aby si i svoje srdce vykoupali v jeho studánkách, v jeho křišťálovém vzduchu a sosnové vůni.
Z ráje se člověk vrací obrozen a posilněn na půdu každodenního života, jen zcela lehce zraněn touhou, vracet se znovu nazpátek. Ráje se prý nelze nasytit. Věřte, že ani s Českým rájem tomu není jinak.