ad krásným maloskalským údolím strmí na několika nepřístupných skalách mocné rozvaliny s mohutnou věží. Je to hrad Frýdštejn. Vypráví se o něm tato pověst.
V Turnově, v srdci Českého ráje, žil kdysi bohatý brusič drahokamů Ventrys, který měl sličnou dceru Jitku. Bohatý Taberna, mlynář, měl syna Jana a chudý „šlejfíř“ Pecina syna Jiříka. Bohatá a hezká Jitka měla mnoho nápadníků a mezi nimi nechyběli ani Jan a Jiří. Ale ona byla domýšlivá a rozhlásila, že si vezme jen toho z nich, který jí přinese plný pytel dukátů. Zatímco starý Taberna se synem měli už pytel skoro plný, chudý Jiřík šel ze zoufalství na radu ke staré bábě na Rotštejn. Ta mu řekla, že to, co hledá, leží v podzemí hradu Frýdštejna. Ale poklad může získat jedině pomocí ďábla. Poradila mu, co má dělat, a dala mu k tomu potřebné prostředky.
Bláhový Jiří odešel hned na hrad a podle bábina návodu udělal v nejhlubším sklepě křídou kolo, oblékl se do rubáše, na hlavu si dal lebku a začal vyvolávat ďábly. A hle! Sotva řekl první slovo, už se čerti s truhlou objevili, ale hned zase zmizeli. Jiří je chtěl sledovat, ale přitom v noční tmě klopýtl a poranil si nohu. Poklad nenalezl a byl rád, že se vůbec dovlekl domů.
Zatímco potlučený Jiří smutně ležel doma, dozvěděl se o pokladu od baby jeho soupeř Jan. Opatřen vším potřebným odešel i on za noci na hrad a skutečně se vrátil domů s pokladem. Byla to truhla plná peněz a skvostů veliké ceny.
Byly slavné zásnuby u Ventrysů. Starý Taberna přišel s rancem pokladů požádat o ruku sličné Jitky pro svého syna. Bohatí otcové se brzy dohodli a rozmařilá panna, oslněná nádhernými šperky, padla Janovi do náručí. Připravovala se svatba. Starý Ventrys odjel do Prahy, aby skvosty zpeněžila vystrojil tak slavnou veselku.
Nešťastný Jiří si vzal všechno tak do hlavy, že se rozhodl skoncovat se životem. Usmyslel si, že se při oddavkách „své“ dívky v chrámě Panny Marie zastřelí.
Slavně vyzvánějí velké zvony. Svatební průvod se blíží k chrámu. Již vchází do kostela. Za sloupem stojí bledý Jiří a připravuje se uskutečnit svůj úmysl. Již klečí nevěsta se ženichem u oltáře, když do chrámu vrazí panští mušketýři z Rohozce a turnovští městští drábové. Za všeobecného ohromení zatýká vysoký úředník starého Ventryse a po krátkém výslechu i starého Tabernu se synem a odvádějí je na Hruborohozecký zámek.
Druhý den se sice oba navrátili domů, ale ze svatby sešlo a oba rody žily od těch dob v nepřátelství.
Ačkoliv bylo všechno tajeno, přece se lidé dozvěděli příčinu zatčení. Na Rohozeckém zámku byla v té době spáchána veliká loupež. Zlosynové ukradli celou pokladnu s penězi a skvosty. Dlouho se radili, kde by kořist ukryli, až jim napadl zlopověstný Frýdštejn, kde prý v nejhlubším sklepení strašilo.
Právě když o půlnoci nesli lup do nejhlubšího sklepení, byli na smrt vylekáni hrůzostrašně vyhlížejícím Jiřím. Teprve za několik dní tam pokladnu zakopali, ale tu ji zase našel Jan. Po truhle se horlivě pátralo. Skvosty prodané Ventrysem v Praze byly poznány, proto byl v kostele zatčen. Když při výslechu řekl, že je dostal od Taberny, byli zatčeni i oba Tabernové. Drábové odňali drahocennosti Ventrysovi a přitom také z horlivosti zabrali Tabernovi připravený pytel dukátů. Když se vše vysvětlilo, zatčené propustili, ale co už jednou zabavili, to už nevrátili.
Jiří ještě nějaký čas vzdychal po bláhové Jitce, ale pak se seznámil s jinou dívkou, se kterou se oženil a šťastně žil až do smrti. Rád vnoučátkům vypravoval pověst o pokladu na Frýdštejně.
Zpracováno podle:
Jaroslava Velartová (1996): Dalších 10 zastavení v Českém ráji