Tři disjunktivní pseudokrasové lokality mezi obcemi Ondříkovice a Roudný tvoří přírodní památku Ondříkovický pseudokrasový systém.
Katastrální území: Ondříkovice, Frýdštejn (Liberecký kraj)
Nadmořská výška: 330 – 386 m
Výměra: 0,8669 ha (ochranné pásmo 12,6721 ha)
Vyhlášeno:, 23.5.2001 (1. 10. 1965 byly Bartošova pec a Ondříkovické propadání vyhlášeny chráněnými přírodními výtvory)
Vzájemně propojený soubor tří ponorů (Ondříkovický ponor, ponor u Roudného, Ondříkovické propadání) a jednoho vývěru (Bartošova pec) ve vrstvách turonských vápnitých a slínitých pískovců. Ochrana hydrologické sítě tohoto psedokrasového systému.
Geologie
Ve svrchnokřídových sedimentech české křídové pánve (písčité slínovce středního turonu) se vytvořil unikátní pseudokrasový systém. Vznikl na tektonických poruchách slínovců, vzniklých při saxonském vrásnění, kdy došlo k rozšiřování sítě puklin ve slínovcích rozpouštěním vápnité složky, k jejich propojení a vzniku podzemního systému puklin, kterým protéká voda, prosakující z povrchu. Malé, většinou občasné vodní toky se ponořují do podzemí ve slepých nebo poloslepých údolích obvykle ukončených závrtem (Ondříkovické propadání, Ondříkovický ponor, ponor u Roudného). Voda, pronikající do podzemního systému puklin, pak vytéká v podobě mohutného pramenného vývěru (průměrná vydatnost kolem 30 l/s) v 30 m dlouhé vrstevní jeskyni Bartošova pec. Ve slínovcích se místy nachází i množství otisků schránek křídových mlžů. Území je zakryto čtvrtohorními sedimenty (svahové a písčité hlíny, písčité náplavy v údolích), na kterých se vytvořila fluvizem glejová. Na svahovinách pískovců se vytvořila silně kyselá kambizem arenická, místy i ranker typický (kambický).
Vlastní území lze rozčlenit do následující tří enkláv:
Bartošova pec a Odříkovický ponor
Mohutnou vodní jeskyni Bartošova pec vytvořil vydatný pramen ve vrstvách středoturonských vápnitých a slínitých pískovců, které jsou porušeny řadou tektonických poruch, z nichž se tu nejvíc uplatňuje systém puklin. Podle některých těchto tektonických poruch vznikla údolí, na jejichž linii dochází k vývěrům vody z naplněných vodních horizontů. Jedním z takových údolí je i údolí Vazoveckého potoka, kde z řady vývěrů je Bartošova pec výrazně nejvydatnější.
Ondříkovický ponor se nachází asi 600 m severně od Bartošovy pece. V ponorovém závrtu se ztrácí do podzemí potůček, který pramení na jižním okraji Voděrad a jehož povrchový tok je přes 500 m dlouhý. Závrt má rovné náplavové dno, vystlané naplaveným a napadaným listím, v němž je několik otvorů, kterými se voda ztrácí do podzemí. Za čelní stěnou závrtu pokračuje trvale suché poloslepé pseudokrasové údolí, které ústí do údolí potoka Vazovce v těsném sousedství Bartošovy pece.
Ponor u Roudného
Ponor u Roudného je situován na dně mělkého suchého údolí a funguje pouze za vysokých vodních stavů. Pod ponorem pokračuje poloslepé pseudokrasové údolí, které je dlouhé asi 1 km a do údolí Vazovce ústí zhruba 250 m nad Bartošovou pecí. Toto údolí je suché, voda tu vyvěrá slabým pramenem až v prostoru koncových vodopádků.
Ondříkovické propadání
Nazývá se tak slepé údolí, v jehož dolní části je malý boční ponor, kam mizí slabý potůček. Toto údolí je ukončeno mohutným závrtem s dnovým ponorem, který je v činnosti pravděpodobně po velkých deštích a při jarním tání, kdy boční ponor nestačí odvést všechnu vodu.
Květena
Rozsáhlé území tvoří mozaika polí, intenzivně i extenzivně obhospodařovaných luk, kulturních jehličnatých, listnatých i smíšených lesů a pobřežních porostů podél vodních toků. Nejčastější dřevinou je smrk ztepilý (Picea abies), dále je běžně zastoupena borovice lesní (Pinus sylvestris), buk lesní (Fagus sylvatica) a dub letní (Quercus robur), vtroušeny jsou habr obecný(Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a bříza bělokorá (Betula pendula). V podrostu listnatých porostů se objevuje např. hrachor jarní (Lathyrus vernus), jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis) a bradáček vejčitý (Listera ovata).
Lesnictví
Většina lesních porostů má charakter hospodářského lesa.
Využití
Na místě kde vyvěrá pramen z Bartošovy pece, stávala kdysi Bartošova sklářská huť. Když sklárna zanikla byl opodál postaven mlýn, později upraven na brusírnu skla. V současné době slouží jako rekreační středisko.