Přírodní rezervace Podtrosecká údolí je tvořena vidlicovitě se sbíhajícím údolím Jordánky a středního toku Žehrovky, včetně bočních údolí v úseku od Rokytnice u Borku pod Troskami a Dolního mlýna (jižně od osady Křenovy) k mlýnu Vysoké kolo.
Katastrální území: Vyskeř, Troskovice, Hrubá Skála, Dobšice, Rytířova Lhota, Malechovice, Roveň (Liberecký kraj)
Nadmořská výška: 248 – 288 m
Výměra: 141,8649 ha
Vyhlášeno: 24. 5. 1999 (datum prvního vyhlášení 3. 6. 1985)
Hlavním předmětem ochrany je nejrozsáhlejší komplex mokřadních biotopů v CHKO Český ráj, včetně rybníků a vodních toků v kaňonovitých údolích v kvádrových pískovcích, s charakteristickými společenstvy rostlin a živočichů.
Geologie
Mladopleistocénní údolí s tektonicky předurčeným tektonickým průběhem vzniklo zpětnou erozí. Vzhled krajiny vytvořilo hlavně holocénní zvětrávání se značnými svahovými pohyby, které dokládají krátkou historii údolí. V dolní části jsou kvádrové pískovce obnažené vodním tokem až na podlažní prachovce (slínovce), což silně ovlivňuje odvodňování. Dokazují to četné vývěry. Rašelinná louka Vidlák je od okolních luk oddělena strukturní terasou. Působením podzemních vod se zde vytvořilo přechodové rašeliniště s částečně slatinným charakterem.
Převažují tu hydromorfní půdy, především glej typický (místy zbahnělý), organozemní a organozem glejová. Ve svazích se vyvinula kyselá kambizem arenická s litozemí typickou (méně podzol arenický), místy i luvizem pseudoglejová.
Květena
Dobré životní podmínky zde mají olšiny, společenstva vodních makrofyt v rybnících, litorální vegetace kolem nich, porosty vysokých ostřic a louky. Původní louky byly v 70. letech 20. století zmeliorovány a následně přestaly být postupně obhospodařovány, což vedlo k jejich zarůstání expanzivními druhy. Patří k nim např. tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a rákos obecný (Phragmites australis).
Roste zde 146 druhů vyšších rostlin. Z 18 zvláště chráněných jsou to především suchopýr štíhlý (Eriophorum gracile), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a teprve v 90. letech nalezený hlízovec Loeselův (Liparis loeselii). Roste zde také kruštík bahenní (Epipactis palustris), pryskyřník velký (Ranunculus lingua), všivec bahenní (Pedicularis palustris). Bohaté porosty tvoří ďáblík bahenní (Calla palustris), bledule jarní (Leucojum vernum) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). Na jediném místě v CHKO tu nalezneme prstnatec listenatý (Dactylorhiza longebracteata), vzácně lze spatřit také toliji bahenní (Parnassia palustris) či ostřici Davallovu (Carex davalliana). Čípek objímavý (Streptopus amplexifolius) má nejlepší podmínky v bočních zářezech hlavních údolí. Nejvíce cenných druhů hostí rašeliniště Vidlák. V roce 1983 byla právě zde, jako na první lokalitě v CHKO, zahájena aktivní péče o mokřadní biotopy (likvidace náletu, kosení), která byla postupně rozšířena na louky u Žehrovky a další cenná území.
Zvířena
V pestrém spektru živočichů převládají druhy s vazbou na vodu. Celkem bylo registrováno 126 druhů obratlovců – 29 obojživelníků, plazů a savců a 97 ptáků (45 hnízdících). Žijí zde ledňáček říční (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus) a konipas horský (Motacilla cinerea), rak říční (Astacus astacus), škeble rybničná (Anodonta cygnea) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), nalezneme také rosničku zelenou (Hyla arborea), blatnici skvrnitou (Pelobates fuscus)a čolka horského (Triturus alpestris). K vzácnějším druhům hmyzu patří pestrokrovečník včelový (Trichodes apiarius), kutilka písečná (Ammophila sabulosa) a svižníci rodu Cicindela. V severovýchodní části území žije početná populace křižáka pruhovaného (Argiope bruennichi).
Využití
Na rozdíl od skalních měst jsou Podtrosecká údolí příkladem území využívaného od pradávna k zemědělské výrobě, k provozu mlýnů a chovu ryb. Během historie došlo k řadě změn v hospodářském využívání, hlavně na dnech údolí. Jedním z mezníků byla 50. léta 20. století. Prudce se změnily vlastnické poměry, skončil provoz mlýnů, následovaly meliorace některých luk a další změny. Výrazný útlum hospodaření na loukách nastal na přelomu 80. a 90. let. Přetrvává rybniční hospodaření. Území je využíváno k různým formám rekreace.
Lesnictví
Lesy zaujímají nepatrnou část rezervace. Až na malé výjimky jsou v soukromém vlastnictví. Nejcennější je cca 85 let stará olšina mezi rybníkem Věžák a rozcestím U Přibyla. Je to bažina porostlá olší lepkavou, která je již částečně ve stádiu rozpadu. Příměs na okrajích bažiny tvoří smrk. Další lesní enkláva je na lokalitě pod Želejovem. Severní část tvoří cca 50 let starý porost – směs borovice, břízy, olše a smrku. Ve stření části je mlazina – směs borovice, smrku a buku. Na ni navazuje cca 20 let starý smíšený porost se smrkem, borovicí, břízou a jedlí. Další lesní porosty, převážně borovice s příměsí dubu, břízy a smrku, jsou na ostrohu na rybníkem Krčákem.
Poznámka
Za technicky i historicky nejcennější objekty jsou považovány vodní mlýny. Počátky historie nejstaršího z nich (Nebákov) sahají do poloviny 15. století.
Zpracováno podle:
1. Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (eds.) (2002): Liberecko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek III., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 331 pp.
2. Plán péče o Přírodní rezervaci Podtrocké údolí na období 2009 – 2018