Rybník Mordýř

 místech, kde stojí vesnice Nadslav, bývaly hluboké lesy. U rybníka stála hospoda, kolem vedla cesta na Sobotku.

Hospodský té krčmy byl v tajném spolku se čtyřiadvaceti lupiči. Cestující, často zámožní lidé, byli nuceni nocovat v hospodě uprostřed hlubokých lesů. O půlnoci však přišli loupežníci, nocležníky pobili a oloupili a jejich těla naházeli do rybníka. V těchto dávných dobách byl prý zdejší kraj majetkem pánů Kozlů, jejichž znaky se dosud uchovaly na náhrobních kamenech ve zdi hřbitova.

Jednou jeli páni Kozlové koňmo zdejším krajem. Bylo k večeru a měli ještě dorazit na Rožďalovsko. Urozená paní Kozlovna byla však unavena. Proto se rozhodla počkat se svou služkou v hospodě u rybníka na pány, až se opět ráno vrátí z Rožďalovic.

Koně odvedli do stáje a tu se průvodkyně paní Kozlovny seznámila s hospodskou služkou. Ta jí prozradila, v jakém nebezpečí se ona i paní octly: „O půlnoci budeš i se svou paní zabita a oloupena, jestliže odtud neujedete.“ Postrašená panská sdělila ihned strašnou zprávu své paní. Ta jí přikázala: „Vyveď tajně ze stáje koně, sedni na něj a jak nejrychleji můžeš, jeď po cestě k Rožďalovicům. Až budeš daleko odtud, za Bystřicí, silně trub na tuto trubku!“

Páni dojížděli k Psinicím. Náhle uslyšeli na svahu libáňských hor žalostné volání jim známé trubky. Ihned obrátili a tryskem hnali koně po zvuku. Pod horami se setkali s vyděšenou služkou. Vyslechli ji a řekli: „Jeď rychle zpět a chovejte se, jako byste nic nevěděly. O půlnoci obklíčíme s čeledí rožďalovického pána hospodu a lupiče pochytáme.“

Tak se také stalo. Bylo k půlnoci. Loupežníci se scházeli v hospodě, aby společně pojedli, popili a ujednali se o nových lupech.

V tom se kolem hospody ozval hluk. Než se společnost vzpamatovala, rozletěly se dveře a dovnitř vnikli ozbrojení rytíři s chasou rožďalovického pána. Nebylo uniknutí. Nastal boj, mnoho lupičů padlo, ostatní byli spoutáni. Vůdce lupičů, proradný hospodský, přestože byl raněn, vyběhl z krčmy, skočil do rybníka a utonul.

A od těchto dob se rybník u Nadslavi jmenuje Mordýř.


Zpracováno podle:
Jaroslava Velartová (1996): Dalších 10 zastavení v Českém ráji