Národní přírodní památka Kozákov je tvořena Jihozápadními svahy Kozákova mimo vrcholovou část mezi obcemi Prackov, Loktuše a Kozákov.
Katastrální území: Lestkov pod Kozákovem, Vesec pod Kozákovem, Loktuše (Liberecký kraj)
Nadmořská výška: 370 – 730 m
Výměra: 162,83 ha
Vyhlášeno: 1985
Geologicky a mineralogicky významná lokalita se zbytky přirozených lesních porostů a květnatých pastvin s roztroušenými stromy a keři, poskytující široký rozhled do krajiny.
Geologie
Vrch Kozákov (744,1 m n.m.) je součástí geomorfologického celku Ještědsko-kozákovský hřbet. Na geologické stavbě stavbě se podílejí horniny tří útvarů: permu, křídy a neogénu. Základní horninou je permská vyvřelina melafyr, odkrytá zejména ve Votrubcově lomu v jižní části chráněného území. Petrologicky náleží k bazaltanezitům až andezitům, některé polohy vykazují typickou mandlovcovitou texturu. V žílách a mandlích se nacházejí drahokamové odrůdy křemene (achát, jaspis, chalcedon, ametyst, kašolong, záhněda atd.) a jiné minerály (zeolity, kalcit atd.). Ve stěně lomu je odkryto několik typů lávových příkrovů. Podstatnou část zlomového západního svahu Kozákova zvýrazňují ukloněné kry svrchnokřídových (cenomanských) pískovců na lužickém zlomu s pozoruhodnými povrchovými tvary. Patří k nim kaňonovité rokle (např. Měsíční údolí) s několika pseudokrasovými jeskyněmi a výklenky (archeologicky významné Babí a Kudrnáčova pec, osídlené již v době asi 2000 let př.n.l. a uměle vyhloubená Drábovna atd.). Vrcholovou část Kozákova (mimo chráněné území) i východní svah tvoří neogenní vyvřelina čedič s četnými shluky olivíny. Vrcholovou část pokrývají kambizemě eutrofní, jihozápadní svah chudé písčité kambizemě, na skalních okrajích též rankery.
Květena
Pestrost vegetace Kozákova závisí na rozmanitosti různých lesních i nelesních biotopů. Lesní porosty lze zařadit do tří skupin: porosty s převahou borovice lesní (Pinus sylvestris), včetně zbytků přirozených borů na chudčích půdách, převážně smíšené listnaté listnaté porosty na bohatších půdách s převahou buku lesního (Fagus sylvatica) a smrkové monokultury, které zabírají největší plochu. Ve fragmentech listnatých lesních porostů s dubem letním (Quercus robur), bukem lesním (Fagus sylvatica), lípou velkolistou (Tilia platyphyllos) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) se v podrostu vyskytuje např. válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), pitulník horský (Galeobdolon montanum), svízel vonný (Galium odoratum), hrachor lesní (Lathyrus sylvestris), h. jarní (L. vernus), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) a ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), na prameništích a v nivách potůčků roste ostřice řídkoklasá (Carex remota), krabilice chlupatá (Chareophyllum hirsutum), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), škarda bahenní (Crepis paludosa), netýkavka nedůtklivá (Impatiens nolitangere), mochna nátržník (Potentilla erecta) a prvosenka vyšší (Primula elatior). Na suchých mezích a kamenných snosech rostou suchomilné a teplomilné (na místní poměry) druhy rostlin: klinopád obecný (Clinopodium vulgare), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), slivoň trnitá (Prunus spinosa), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) aj.
Zvířena
Příležitostně či pravidelně zde hnízdí druhy ptáků typické pro skalní města: výr velký (Bubo bubo), krkavec velký (Corvus corax), poštolka obecná (Falco tinnunculus). V jehličnatých a smíšených lesních porostech se vyskytují druhy obvyklé i pro další obdobné lokality regionu: králíček obecný (Regulus regulus), linduška lesní (Anthus trivialis), sýkorka uhelníček (Parus ater), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula). Ze savců zde žijí kuna skalní (Martes foina), netopýr velký (Myotis myotis) a netopýr černý (Barbastella barbastellus).
Lesnictví
V lesním hospodaření se využívá přirozená obnova a je podporován rozvoj listnáčů, zejména buku. Nejcennější borové porosty nemají být těženy.
Poznámka
V území jsou umístěny informační panely a nakonec nelze nepřipomenout skutečnost, že vrchol Kozákova je jedinečným vyhlídkovým bodem (zpřístupněná vyhlídková plošina věže vysílače) a tedy i vyhledávaným turistickým cílem. Na Kozákov směřuje 10 značených cest včetně Zlaté stezky Českého ráje a na vrcholu stojí nově zrekonstruovaná turistická Riegrova chata. V současné době je památka součástí CHKO Český ráj.