Ostrý hřeben 1,5 km severně od obce Besedice po pravé straně silnice Besedice – Vrát.
Katastrální území: Besedice (Liberecký kraj)
Nadmořská výška: 430 – 500 m
Výměra: 23 ha
Vyhlášeno: 1956
Nápadně rozeklaný skalní hřeben, vzniklý zvětráváním a odnosem cenomanských pískovcových vrstev, kolmo vztyčených podél lužického zlomu.
Geologie
Významná geologická a geomorfologická lokalita. Svrchnokřídové písčité sedimenty české křídové tabule (pískovce a slepence mořského cenomanu) byly při tektonických pohybech v průběhu třetihor i čtvrtohor vztyčeny podél lužického zlomu. Původně vodorovné vrstvy se tak ocitly v téměř svislé poloze a byly vystaveny intenzivnějšímu odnosu. Nejlépe odnosu vzdorovaly nejstarší svrchnokřídové sedimenty – pevné, prokřemenělé cenomanské pískovce, které byly vymodelovány do podoby nápadného skalnatého hřebenu s ostrými vrcholovými skálami, věžemi a soutěskami. Dokladem tektonických pohybů a „klouzání“ jednotlivých vrstev po sobě jsou četná tektonická zrcadla (ohlazy na vrstevních plochách). Úpatí skal je pokryto hlinitopísčitými sutěmi. Vyvinuly se zde kambizemě (silně kyselá kambizem arenická) spolu s litozeměmi, místy i podzol arenický.
Květena
Úpatí skal porůstá jehličnatý les s dominujícím smrkem stepilým (Picea abies) a borovicí lesní (Pinus sylvestris) a s příměsí břízy bělokoré (Betula pendula), jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia), modřínu opadavého (Larix decidua), javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a buku lesního (Fagus sylvatica). V nezapojeném podrostu se objevuje především borůvka černá (Vaccinium myrtillus), metlička křivolatá (Avenella flexuosa), vřes obecný (Calluna vulgaris) a hasivka orličí (Pterydium aquilinum).
Lesnictví
Lesní porosty mají ochranný charakter a opatření v nich by měla být směřována pouze k podpoře zvýšení podílu buku a dubu ve směru přirozené druhové skladby, a věkové a prostorové rozrůzněnosti.
Využití
Území je velmi intenzivně využíváno horolezecky. Nekoordinovanou horolezeckou činností došlo v průběhu let k závažnému poškození skalního masivu erozí, takže v letech 1993 až 1996 muselo být provozování horolezecké činnosti zakázáno.
Od roku 2005 je území součástí sítě evropských a světových geoparků pod záštitou UNESCO.