Přírodní památka Kovářův mlýn je starý břidlicový lom na levém břehu Olešky asi 400 m západně od kostela v obci Košťálov.
Katastrální území: Košťálov (Liberecký kraj)
Nadmořská výška: 350 – 360 m
Výměra: 0,23 ha
Vyhlášeno: 1. 11. 1990
Paleontologické naleziště permské flóry a fauny.
Geologie
Usazené horniny spodního permu (autun), zejména zelenošedé prachovce, arkózy a bitumenní jílovce, stratigraficky náležející k vrchlabskému souvrství (rudnický obzor). Jedná se o spodní část tohoto souvrství, jeho průměrná mocnost je 60 metrů a lze jej pozorovat až do vzdálenosti 30 km. Rudnický obzor odpovídá humidnějšími klimatickému výskytu (vlhko s množstvím srážek). Počátkem permu (přibližně 300 milionů let zpě) celou severní část podkrkonošské pánve pokrývalo anoxické jezero, které se v teplém a vlhkém klimatu značně rozšířilo. Při pozdějším snížení srážek a vlhkosti toto jezero zaniklo a bylo zaneseno hrubším materiálem z toků.
Lom byl založen k těžbě tzv. hořlavých lupků (bitumenní jílovce s příměsí písčité složky), které zde byly místními obyvateli těženy ještě počátkem 20. století. Tyto horniny patří stratigraficky do tzv. rudnického obzoru ležícího ve spodním permu, ale téměř na hranici s karbonem. Paleontologické výzkumy jsou zde prováděny již od poloviny minulého století.
Profesor Antonín Frič odtud popsal několik druhů obojživelníků, žraloky a rybovité obratlovce skupiny Acanthodii v díle „Fauna der Gaskohle und der Kalksteine der Permformation Böhmens (1883-1901)“. Velkou zásluhu na získání vynikajících jedinců tehdejší fauny má také řidící učitel z Lomnice nad Popelkou Jan Benda (1855-1919), který nejlepší nalezené exempláře předal do Národního muzea v Praze, ale množství dalších fosilií odprodal i jiným muzeím.
Využití
Přírodní památku Kovářův mlýn udržuje Liberecký kraj, ochranná zóna je 50 metrů, lokalita není oplocená a je volně přístupná. Ohrožení Kovářova mlýna spočívá v náletových dřevinách, sběru geologického materiálu a v neposlední řadě i odpadcích, které se sem dostávají z míst řadových garáží. Dlouhodobým cílem je udržení horninových výchozů lomu. Péče stanovená Libereckým krajem zahrnuje především odstraňování náletových dřevin, sběr odpadků a kosení ruderálních společenstev. Tato přírodní památka není mezi veřejností příliš známá, a proto je turisticky málo navštěvovaná.
Zpracováno podle:
1. Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (eds.) (2002): Liberecko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek III., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 331 pp.
2. Wikipedia