Přírodní rezervace Klokočské skály je tvořena skalním městem z kvádrových pískovců mezi Podloučkami, Klokočím, Rotštejnem, Chutnovkou, Záholicemi a Rohlinami.
Katastrální území: Bělá u Turnova, Klokočské Loučky, Klokočí u Turnova (Liberecký kraj)
Nadmořská výška: 310 – 460 m
Výměra: 228,13 ha
Vyhlášeno: 1985
Rozsáhlé pískovcové skalní město se zbytky reliktních borů.
Geologie
Nesouměrný hřbet ze svrchnokřídových kvádrových pískovců, vyznačující se velkou skalní členitostí. Zahrnuje dvě na sebe navazující území: na severu Betlémské skály, na jihu a východě vlastní Klokočské skály. Zdaleka nápadným útvarem je asi 2 km široká skalní stěna v čele kuesty nad obcí Klokočí, z níž je vyčleněno několik samostatných pískovcových věží. Plošinu brázdí skalnaté rokle. V jižních okrajích je zahlouben Rotštejnský důl se zříceninou hradu Rotštejn, osou plošinatého týlového svahu kuesty prochází Zelený důl s řadou bočních roklí. Ve skalních stěnách vzniklo několik desítek různě velkých pseudokrasových výklenků a jeskyní (Postojná, Husova kazatelna, Jislova sluj aj.) – k největším v Českém ráji patří Postojná. Některé jsou významné i z archeologického hlediska. Zvětráváním a odnosem nestejně odolných poloh pískovců vznikly skalní perforace (např. skalní okna a tunely v Betlémských skalách, U Rotštejna) a četné mikroformy (zvláště žlábkové škrapy, voštiny atd.). Ves svahovinách převládají pískové osypy při úpatí skal, mělký půdní horizont tvoří zejména podzol arenický, kyselá kambizem arenická, na skalních okrajích litozemě a rankery (ranker typický a kambický). V okolí skal se nachází hnědozem luvická.
Květena
Většina porostů na vrcholové plošině je tvořena monokulturami borovice lesní (Pinus sylvestris), které si na méně přístupných místech zachovávají charakter borové doubravy (Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum) s vtroušeným dubem letním (Quercus robur). V roklích a na příznivých stanovištích zůstaly zbytky bučin a suťových lesů. Pískovcové podloží, suché půdy a borové monokultury podmiňují jednotvárné bylinné patro. Na vrcholové plošině převažuje borůvka černá (Vaccinium myrtillus) a brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea), ostrůvkovitě jsou rozšířeny vřes obecný (Calluna vulgaris) a metlička křivolaká (Avenella fluxuosa). Velké plochy jsou zcela bez podrostu. Bohatší květena je ve vlhkých inverzních údolích v nivách potůčků, které mají zároveň i vlhčí a živinami bohatší půdu. Zde se objevují i vzácnější podhorské a horské druhy: žebrovice různolistá (Blechnum spicant), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) a čípek objímavý (Streptopus amplexifolius). Ve zbytcích bučin rostou běžné hájové byliny.
Zvířena
Četné hnízdní možnosti okrajových skalních stěn využívá řada druhů ptáků: rehek domácí (Phoenicurus ochruros), poštolka obecná (Falco tinnunculus), výr velký (Bubo bubo), krkavec velký (Corvus corax). Převážně borové porosty obývají sýkora uhelníček (Parus ater), drozd brávník (Turdus viscivorus), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris). Četné jeskyně slouží k přechodným či trvalým úkrytům hlavně netopýrům. Žijí zde vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr černý (Barbastella barbastellus) a další. V inverzních polohách se objevuje motýl přástevník hluchavkový (Callimorpha dominula), naopak na teplejších místech např. svižník písčinný (Cicindela hybrida).
Lesnictví
Důležité je zachovat charakter borových porostů na vrcholové plošině a suchých osluněných stanovištích; v roklích a na příznivých stanovištích je třeba udržovat a podporovat vývoj květnatých bučin suťových lesů.
Poznámka
Lokalita je turisticky vyhledávanou oblastí, vedou přes ní značené turistické cesty a na okrajích skal jsou vybudovány vyhlídky. V současné době je oblast již součástí CHKO Český ráj.
